SKOLA
20. 6. 2007
| škola | ||
| Předmět: hodina angličtiny Ve škole mají deváťáci hodinu angličtiny s mladou učitelkou, krásnou holkou se vším všudy. Do probíhající hodiny vstoupí inspektor. Nikde není volné místo, jenom v poslední lavici vedle Pepíka. Tak učitelka usadi inspektora tam, napise na tabuli anglicky větu a chce, aby jí to přelozili. V tom ji spadne křida, ona se pro ni ohne a minisukne odhalí kalhotky. Nikdo se nehlasí, jenom Pepa vzadu ma ruku nahoře. 'No, je tady inspektor, musim Pepu vyvolat, kdyz se nikdo jiný nehlasí, říká si učitelka. 'Tak, Pepo, co znamena česky veta napsaná na tabuli?' Pepa se postaví a řika: 'Ja bych ji šukal, ja bych ji taaaaak šukal!!!!!!! Učitelka zrudne, trapas před inspektorem, a odpovi: 'Cože? Jak se opovazuješ ...??????? Píšu ti pětku!' Pepa si sedne, loktem dloubne do inspektora a říka: 'Když neumíš anglicky, tak příště neraď, debile!' | ||
| ||
| Pepíček přijde že školy a v žákovské knížce má napsáno od pani učitelky: "Vypadá to, že váš syn má velké problémy s pochopením rozdílu mezi chlapci a děvčaty, mohla byste s nim o tom promluvit?" Maminka vezme Pepíčka za ruku, odvede jej po schodech do ložnice, zavře dveře a povídá: "Pepíčku, tak nejdřív sundej moji blůzu." Pepíček rozepne její blůzu a sundá ji. "Teď sundej moji sukni." Pepíček sundá její sukni. "Teď sundej moji podprsenku." Pepíček sundá její podprsenku. "Teď sundej moje kalhotky." Pepíček sundá její kalhotky. "Pepíčku, prosím tě, už nikdy nechoď do školy v mém oblečení!" | ||
| ||
| Přijde Pepíček ze školy a povídá tatínkovi že dostal pětku z matiky. "Jak to?" ptá se podrážděně otec. "Nejdříve se mě učitelka zeptala, kolik je 3 x 2. A já jí povídám že 6," říká Pepíček. "No to je správně," na to tatík. "A pak se mě zeptala, kolik je 2 x 3," povídá Pepíček. "Jakej je v tom kurva rozdíl?" rozčilí se tatík. "Přesně to jsem řekl," na to Pepíček | ||
| ||
| Na hodine matematiky rika pani ucitelka priklad: "Na strome sedi tri ptacci, mate pusku, jednoho toho ptacka zastrelite, kolikpak jich zustane?" "Tak treba ty, Pepicku!" "Prosim, zadny!" "Jak to, Pepicku? Proc zadny, Pepicku, vysvetli mi to?" "Noooo, jednoho zastrelim a ostatni uletej!" "Pepicku, tady jsme na hodine matematiky, mel bys rict, ze jednoho zastrelis a dva zustanou, ale libi se mi tvuj zpusob mysleni." "A pani ucitelko, muzu vam dat ted priklad ja?" "Jiste, Pepicku" "Jdou tri zeny, kazda ma v ruce zmrzlinu, jedna ji kouse, druha ji lize a ta treti ji ji s malou lzickou, ktera z nich je vdana?" Ucitelka premysli a pak zkusi: "Ta co ji lize?" "Ne, ta co ma prstynek, ale libi se mi vas zpusob mysleni..." | ||
| ||
| Učitelka nakreslila na tabuli jablko a ptá se dětí: "Co jsem to nakreslila?" Přihlásí se Pepíček: "Prdel." Učitelka se rozplakala a vyběhla ze třídy. Za chvíli do učebny vkročí ředitel a křičí: "Proč jste paní učitelku dohnali k slzám? A kdo nakreslil na tabuli tu prdel?" | ||
| ||
| Přijde Pepíček ze školy a povídá tatínkovi že dostal pětku z matiky. "Jak to?" ptá se podrážděně otec. "Nejdříve se mě učitelka zeptala, kolik je 3 x 2. A já jí povídám že 6," říká Pepíček. "No to je správně," na to tatík. „Pak se mě zeptala, kolik je 2 x 3," povídá Pepíček. "Jakej je v tom kurva rozdíl?" rozčílí se tatík. "Přesně to jsem řekl," na to Pepíček. | ||
| škola | ||
| Pri otazce ppani ucitelky, co delali rarodice za valky, se Pepicek prihlasi a rika, ze dedecek zahynul v koncentracnim tabore. Pani ucitelka se ho pta, co se mu tam stalo a Pepicek rekne, ze tam dedecek spadnul z hlidkovy veze... | ||
| ||
| Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na boty a říká: "Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně." Paní učitelka se také podívala a skutečně, boty byly obuty obráceně. Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká: "To ale nejsou moje botičky." Učitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby na něj zařvala: "To jsi nevěděl dřív," tak s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček: "To jsou botičky mýho brášky. Maminka říka, ze je mam nosit taky." Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: "Kde máš rukavičky?" Chlapeček odvětí: "Rukavičky mám nacpané v botičkách." Soudní proces s učitelkou začne příští měsíc... | ||
| ||
| Přišla paní učitelka do třídy a říká: "Dnes budeme mít test z přírodovědy o tom, co nám dávají zvířata. Tak třeba ty, Honzo: Co nám dává pštros?" "Peří." "Dobře. Teď ty, Simone: Co nám dává slepice?" "Vajíčka." "Správně. A co ty, Vašku: Co nám dává kráva?" "Domácí úkoly." | ||
| ||
| Paní učitelka si zavolá holky a říká jim: "Holky, až bude Pepíček zase mluvit sprostě, tak odejděte ze třídy." Holky souhlasí. Učitelka vejde do třídy a ptá se dětí: "Vy jste teď měly prázdniny, tak mi řekněte, jestli jste neviděly, že se něco nového staví." Přihlásí se Anička a říká: "Na rohu Národní třídy se staví nový supermarket!" A později, když už vyvolá všechny ostatní žáky, vyvolá učitelka i Pepíčka a ten řekne: "Na rohu Václaváku se staví novej bordel." A holky už jdou ze třídy a Pepíček řve: "Vždyť jsou postavený teprv základy!" | ||
| ||
| Rozhovor učitele a žáka: "Proč jsi přišel pozdě do školy?" "Protože jsem vyšel pozdě z domu." "A proč jsi nepřišel dřív?" "Protože už bylo pozdě, abych vyšel dřív." | ||
| ||
| První školní den na americké střední škole představuje učitelka nového žáka, Sakiro Suzuki z Japonska. Hodina začíná a učitelka se ptá:"Uvidíme, kdo ovládá kulturní historii Ameriky?" "Kdo řekl: 'Dejte mi svobodu nebo mě zabte?'" Hrobové ticho ve třídě, jen Suzuki zvedne ruku: " Patrick Henry 1775 ve Philadelphii." "Výborně Suzuki, a kdo řekl: 'Stát je národ a národ nesmí zhynout?" Suzuki se postaví: "Abraham Lincoln 1863 ve Washingtonu." Učitelka se podívá na žáky a říká: "Stydím se za vás, Suzuki je Japonec a zná americkou historii lépe než vy!" Zezadu se ozve tichý hlas: "Polib mi prdel, zasraný Japončíku!" "Kdo to řekl?" zvolá učitelka. Suzuki zvdne ruku a bez vyzvání odpoví: General McArthur 1942 na Guadalcanalu, a Lee Iacocca 1982 při valné hromadě firmy Chrysler." Třída je zcela ticho jen zezadu se ozve: "Je mi z toho na blití!" Učitelka křičí:"Kdo to byl!" Suzuki odpovídá okamžitě: "George Bush senior japonskému premierovi Tanakovi v průběhu oběda, Tokio 1991." Jeden ze studentů se postaví a otráveně řekne:"Vyhul mi!" Učitelka hystericky:"A dost! Kdo to byl teď?" Suzuki bez mrknutí oka:"Bill Clinton Monice Levinsky, 1997 ve Washingtonu, Oválná pracovna Bílého domu." Další ze studentů se postaví a zařve: "Suzuki je hromada sraček!" A Suzuki opět klidně:"Valentino Rossi při Velké ceně motocyklů v Brazilii 2002." Třída zcela propadne hysterii, učitelka upadá do ,bezvědomí, dveře se otevřou a vejde ředitel: "Kurva, takový bordel jsem ještě neviděl!!" Suzuki:"Vladimír Špidla ministru financí při předložení státního rozpočtu, Praha 2003." | ||
| škola | ||
| První den v americké škole. Učitelka představuje třídě nového žáka - Sakiho Suzukiho, syna šéfa představenstva firmy Sony. Hodina začíná. Učitelka: "Podíváme se, jaké máte znalosti amerických kulturních dějin. Kdo řekl - DEJTE MI SVOBODU NEBO SMRT?" Žáci ani nedutají. Suzuki zvedne ruku a praví: "Patrick Henry 1775 ve Filadelfii." Velmi dobře Suzuki. A kdo řekl: "ZEMĚ JE NÁROD A NÁROD SE NESMÍ PODROBIT?" Suzuki se postaví a odpoví: "Abraham Lincoln 1863 ve Washingtonu". Učitelka se podívá na ostatní žáky a pronese: "Styďte se, Suzuki je Japonec a zná americké dějiny lépe než vy!" Ze zadních lavic je slyšet tenký hlas. "Polibte mi *** vy zasraný Japonci!" "Kdo to řekl?", vykřikne učitelka. Suzuki zvedne ruku a bez vyvolání odpovídá: "Generál Mc Arthur 1942 u Panamského kanálu a Lee Jacocca 1982 na setkání dozorčí rady General Motors." Ve třídě je ticho jako v hrobě a zezadu se zase ozve: "Asi se pobleju!" Učitelka opět vykřikne: "Kdo to zase řekl?" Suzuki odpoví: "George Bush senior japonskému ministru Tanakovi během pracovního oběda v Tokiu v roce 1991." Jeden žák zvolá: "Vykuř mi ho!" Učitelka vybuchne. "A teď už toho mám dost, kdo to řekl?" Suzuki bez mrknutí oka: "Bill Clinton Monice Levinské v oválné pracovně Bílého domu ve Washingtonu v roce 1997." Jiný žák povstane a vykřikne: "Suzuki, ty šmejde!" Suzuki na to: "Valentino Rossi při Grand Prix motocyklů v Jižní Africe 2002." Ve třídě vypukne naprostý chaos a řev, učitelka omdlí, otevřou se dveře a vstoupí ředitel. "K sakru, ještě nikdy jsem neviděl takovou spoušť." Suzuki: "Kancléř Schroder poté, co mu ministr financí Hans Eichel přednesl návrh státního rozpočtu na rok 2003." | ||
| ||
| Pepíček sedí ve škole a nic se mu nedaří. Pan učitel mu na konci hodiny řekne: "Běž, Pepíčku, a kup si kilo rozumu!" Pepíček na to: "A mám říct, že je to pro vás?" |
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
